Ahoj, tak jsem tu zas. Je tu podzim, listí začíná hrát všemi barvami, sem tam vyleze i sluníčko, a to potom všude začínají lítat ty stříbrný pavučiny. Nejlépe, když ji chytnete přímo do obličeje :).
Miluju…
…když vyjdete ven a cítíte ten chladivý vzduch obsahující vůni spadaného listí se skrytým náznakem nadcházející zimy.
…když vyběhnete na kopec a zkoušíte pouštět draka, přestože vám desetkrát spadne na zem.
…když vyrazíte do lesa na houby, a je dnes už možné, že prvně hledáte les a když najdete les, je také možné, že najdete jen houby :).
…když můžete vydlabat a vykoulit oranžové dýni osobitý obličej.
…když jedete na kole po Pálavě a zastavíte u sklípku, protože je období vinobraní a burčáku. Opatrně zakroužíte plnou sklenkou a ochutnáte.
…když jdete ke kaštanové aleji a nasbíráte alespoň jeden košík plný kaštánků a doma z nich při zkoušce tvoření zvířátek zavzpomínáte na dětství.
…když jdete sadem a utrhnete si ještě teplé jablko ze stromu a pořádně se do něj zakousnete.
Pro mě začíná ta nejhezčí část roku.
Nálada udělat oheň v krbu a zachumlat se do teplé chlupaté deky a vzít oblíbenou knížku.
Sice je to moc hezké období, ale na mnohé z nás v takovémto obdobím dopadá se špatným počasím i horší nálada. A stejně vylézají na povrch i chmury. Jenže co s nimi.. Má dobrá známá říká: „Dělání, dělání, všechny chmury zahání“. Jenže to na mě vůbec nepůsobí, do ničeho se mi nechce. Nevidím motor v sobě a nemohu nalézt náboj ani v žádné činnosti.
Pro mě schůdné řešení vidím v přečtení nějaké motivační knihy nebo případně poslechnutí nějakého smysluplného podcastu. A hlavně vybrečet se, protože jednou za čas na to má nárok každý. Říká se: „Kluci přece nepláčou“. Ale i kluci můžou mít horší chvilky, nehodí se je vypouštět je na veřejnosti, ale proč neuronit slzu sám v koutě.
Emoce jsou důležité. Léčí. Měli bychom si je připustit k tělu, protože než se nadějeme, můžeme žít život úplně bez nich. Nahrazujeme zážitek zážitkem, věc věcí a stejně máme v srdci prázdno .
Později to může vyústit v život bez nich. Myslím, že prožíváním emocí můžeme omezit nemoci.
Takže když je vám naprd, prostě je vám naprd. Žádný zastírání smutku, pěkně jej prožijte. Stejně tak si připusťte radost a prožívejte ji, neboť si ji zasloužíte!
A jak to máš ty s prožíváním emocí?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Prožívám hluboce pozitivní emoce, můžu. Nečeká mne za to něco špatného. Zasloužím si dobré zážitky a dobré věci v životě.
VLOČKA
