LES

Ticho, linoucí se všemi směry,
stojím očarován, jsem v jednom nebi.
V dáli už začíná pomalu svítat,
a hlahol ptáku začal zpívat.

Ten ševel se nese do dálky.
Sem tam vidím černé korálky,
sem tam jej protne šepot listí,
též jehličí si ve větvích krásně šustí.

Korálky mrkají na mne z dálky,
a já vidím místo očí jen dvě čárky,
náhle přikrčí se, hlavu skloní.
To. bázlivost je nejspíš honí.

Žijí si tu vlastním životem,
s námi nebo bez nás
či třebas
pro sebe,
pro někoho napospas,
mluvím tu jen šepotem.
Nechť i dál
vše žije svým životem.

Mohlo by se vám také líbit:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.