Jasmínce začaly prázdniny a maminka ji vzala do jedné malebné vísky za jejím novým přítelem. Rodiče se jí totiž rozváděli. No také zajímavé období pro Jasmínku.

Když přijeli na místo, nikoho tam Jasmínka neznala, upřímně se sem moc netěšila, co si tam počne sama jako kůl v plotě. Ale protože okolo kdysi projížděla ještě s babičkou, která bydlela v Deštné Lhotce, když jezdívali nakupovat do blízkého malého městečka, věděla, že je v okolí krásná příroda.

První setkání s mamky novým přítelem proběhlo v klidu, a tak hodila tašky na postel, která byla v podkroví a hned na to oznámila, že jde ven. Znáte to PRÁZDNINY a vás doma nic nedrží. I když nevíte, co budete venku dělat, ale doma s rodičema za žádnou cenu zůstávat nechcete. Nebo alespoň za jejího mládí to tak bylo, že se chodilo domů pouze na oběd a večeři a rodiče nebyli schopní děti dostat domů dřív, než se začínalo stmívat. Občas se je povedlo přemluvit i na hodinku za tmy.

Ještě ten den se tedy vydala na procházku a potkala nějaké tři kluky, ti kluci po ní divně koukali. Jako bych jim narušila jejich teritorium, říkala si Jasmínka. Dál si šla po svých. Šla kolem hřiště, dál po silnici daleko až došla k lesu, u kterého stála na skalnatém vrcholku krásná chatka, kam svítilo sluníčko. Pod ní tekla voda. Jasmínka mrkla pod jez a viděla poprvé v životě raky, což většinou svědčí o tom, že to je čistá voda. Vylezla na vrch k chatě. Nikdo zde, zrovna nebyl.

Chvíli si tam hověla na lavičce, pak se vydala zase zpátky k domovu. Prošla lesem a dál už vedla silnice do té díry, v které měla Jasmínka strávit celé prázdniny. Šla kolem starého domu, kde z okna na ni někdo křičel. Podívala se do okna, viděla tam ty kluky, co potkala odpoledne, ale pouze dva. Jasmínka raději šla dál pryč. Bála se. Sama nevěděla čeho. Došla domů, kde se navečeřela a strávila večer u ohně u krbu.

Další den, vyrazila ven už ráno. A vzala to na druhou stranu kolem hřiště a pak přes pastviny, kde si vesele pojídaly krávy trávu. Sem tam se vyhýbala překážkám: jako jsou ďoury na louce, sem tam prošla nějaké roští, no a také kravičky nejen jedí ale také kadí, že.. Jenže když jste zabráni do kochání se přírodou, občas něco přehlídnete.

Obešla to až k horní silnici, zde byla křižovatka, která vedla zpět do té vesnice. Vracela se tedy zpátky, v uších wolkmena, kterého dostala Jasmínka od Ježíška, jenže jí hrálo už jen jedno sluchátko, druhé nějakým stylem ukroutila, když si s ním hrála. No co chcete, když je na něm napsáno: made in china.

A už se blížila k hřišti, jenže když uviděla, že si tam hrají kluci fotbal, podlomili se jí kolena a chtělo se jí to někudy obejít. Jenže vpravo krávy a vlevo potok. Co teď? No zatla zuby a šla dolů vstříc strachu a skoro ráně míčem do hlavy, protože když akorát šla kolem, co ty voly nenapadlo. Kopnout po ní míč. Po Jasmínce, kterou vůbec neznali. Dál měla v uších wolkmana a šla raději dál, smáli se jí. Ale Jasmínka šla pryč a to už za sebou slyšela: „Jdeš si jako Rambo.“

Zbytek dne skončila Jsmínka sama se sebou doma. Chtělo se jí brečet, říkala si: debilové, co si vůbec myslí. A tak střídal den další a Jasmínka raději zůstala doma. Až jednou večer, se odhodlala vydat ven. Šla se projít do vesnice, kde nikdy nebyla. Mají tu obchod dokonce, pomyslela si Jasmínka, že snad to nebude taková díra. Jasmínka byla městská holka. Vesnický život ji krom návštěv u babičky nic neříkal.

Vesnička se linula kolem návesního rybníka, podél údolíčka až na vrch kopce k zastávce autobusu. Zde se Jasmínka otočila a šla zpátky. Kontrolovala mobilni telefon, který dostala v deváté třídě na konci roku za vysvědčení, samozřejmě všichni už ho měli dřív než ona. Nikdo nepsal, nikdo nevolal.

Akorát chtěla vystoupat kopec k chalupě, kde přebývala, když ji zastavil někdo na kole, byl to jeden z těch kluků. Začal s ní normálně mluvit. Odkud je a jak se jmenuje, on že je Robin a jestli by nechtěla jít někdy ven. Slovo dalo slovo a domluvili si schůzku druhý den večer. Rozloučila se, že už musí domů. Domů šla s takovým pocitem, jaký ještě neznala něco jako motýlci v břiše. Šla spát, a moc dobře se ji konečně v Lhotce usínalo.

Ráno se vůbec nechtělo překlenout v odpoledne, dnes ji ten den vůbec neutíkal, sebrala nejlepší třičko jaké měla, takové černé se skejtačkou. Asi momentální módní hit. A když po šesté hodině koukla stál tam ten kluk s čepicí a černou kšticí. Zase ten pocit v břiše. Vyšla z vrátek a pozdravili se. Rozhodli se, že jí to tu Robin ukáže a vážně bylo co. Šli kolem skautského táboru, kolem rybníka, lesem. No a následovali letmé dotyky, až se Robin rozhodl ji vzít za ruku. Jasmínka se začervenala, ale ruku nechala v jeho. Bylo to její poprvé… Šli od lesa k silnici. Robin se zastavil a vlípl Jasmínce pusu. Doprovodil ji domů, kde se rozloučili.

Další dny už se nesly ve veselejším tónu. Robin ji seznámil s jeho kamarády a celé prázdniny dostaly úplně jiný rozměr. Domů ji nedostal nikdo dříve jak v devět večer. Protože bylo stále co dělat, přepad skautů, pouť v blízkém městečku až po výlety po okolí ať už pěšky nebo na kole. Čas krátili hraním fotbalu, při kterém Jasmínka fandila, asi víte komu J. A tak se linuly dny a prázdniny končily. Bylo jí skoro do breku, když odjížděla směr domov.

No musela uznat, že takové prázdniny by nikdy ve městě nezažila a jako bonus první pusa a.. první láska?  

A jaká byla ta tvoje? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Mohlo by se vám také líbit:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *