PODZIM
Vítr všude nebem fouká,
na svět se drak z výše kouká.
Tak jak v létě byla divá,
nyní se příroda ke spánku ubírá.

Lupen k lupenu se klade,
na polozmrzlou zem.
Dýně se usmívají na mne,
strašidelným výrazem.

Sadem člověk prochází
na stromě jablíčko nachází.
Z komínů kouřit se začíná,
dívám se na to modrýma očima.

Po západu slunce, už na nás zima dýchá,
Honem domů každý pospíchá.
Tma, ta na nás brzy číhá.
U krbu ohřeje mě, tebe? …dobrá kniha.

Mohlo by se vám také líbit:

2 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *