Je mi smutno,

z této doby,

z toho že,

každý jde si za svým,

o to víc, 

když jde se přes mrtvoly.

Kdo to ví?

Kdo o tom rozhoduje?

Že někomu nálada jenom prozpěvuje.

Ale žádné chmury.

Kdo to ví?

Snad mi někdo odpoví.

Že když slunce svítí,

myšlenky odplouvají v dál.

Je to snad náladou,

jen tou mou?

Že bude líp, říká se.

Co naplat.

Na svět bez důvodu se usmívat?

Doba ale pokročila,

Snad mi přijde,

že ke dnu se naklonila.

Bavit se osobně,

 s dobrou živou hudbou?

Schůzky nejsou to, co dřív,

zmizí dřív, než začnou.

Dopisy snad psát

na čistý arch?

Řádky milé číst

a snít si….

o veliké lásce,

k sobě,

k světu,

ale hlavně o době,

pro lid.

Přeci jsme tu!

Mohlo by se vám také líbit:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *